Architektonická kancelář - Ing. Arch. Petr Davídek, autorizovaný architekt

Pozemek pro stavbu bytového domu směrem od ulice Bezručova nabývá na výšce, aby v závěru svého stoupání dosáhl výškového rozdílu lehce přes pět metrů. Tato skutečnost, výškové osazení sousedních domů i jejich situování v rámci katastru definují tvar a osazení navrhovaného objektu. Uliční průčelí domu navazuje na nejvýraznější objekt v blízkém okolí, tedy na stavbu nynější ubytovny. V ulici tak udává řád, který je v rámci roztroušené zástavby žádoucí. Z jihu pomocí pomyslné šikminy kopíruje v dostatečné vzdálenost dané legislativou objekt rodinného domu. Směrem východním, kterým se dům zužuje, využívá maxima zastavěné plochy, která je k dispozici. Vzniká tak dům nepravidelného, i když jednoduchého půdorysu, který na první pohled do dané situace pasuje a zástavu tak vhodně kompletuje. Výrazným činitelem při návrhu domu je jeho vlastní výška. Díky svažitosti terénu je dům z nezanedbatelné části vsazen pod stávající upravený terén, současně je však volně a bezbariérovým způsobem přístupný z ulice. Aby se své nevýhodné podzemní pozice alespoň mírně vyprostil, v zadní polovině své hmoty z terénu vyrůstá o půl podlaží, umožní tak využití svých ploch optimálním způsobem. Při pohledu z ulice Jiráskova dům přiznává pouze dvě a půl podlaží, pozorovateli z ulice Bezručova nabízí pohled na celou svoji výšku, která opticky navazuje na úroveň hřebene střechy sousedního rodinného domu. Přístup k domu je navržen z ulice Bezručova. Tady se nachází již realizovaný vjezd na pozemek a ten bude dále využíván jako příjezd k domu. Na vjezd navazuje zpevněná komunikace pro příjezd k parkovacím místům. Pěší přístup k domu je navržen naproti stávajícímu přechodu pro chodce. Od tohoto místa místní chodník začíná stoupat, komunikace bytového domu zůstává v rovině a výškový rozdíl je pak vyrovnán v rámci zeleného pásu.Hlavní hmota domu (nadzemní podlaží) lehce přesahuje suterén. Vzniká tak pocit odlehčení nejspodnějšího patra, které určuje vstup do domu. Opticky také dům zmenšuje, hlavní průčelí domu do ulice Bezručova působí lehce a elegantně. Hra s podlažností je pro dům typická, návrh se osazením do terénu snaží potlačit počet pater, který není při žádném pohledu na dům jednoznačně patrný. Vždy nějaké podlaží ustupuje do pozadí, někdy se ztrácí pod terénem, někdy je zas potlačeno výškovým členěním stavby na "půlpatra". Měřítko stavby je pak příznivější ke svému okolí a respektuje sousední domy. Směrem do ulice Bezručova, kde je nejvíce volného prostoru, dům přiznává ze svého objemu nejvíce, směrem do zástavby rodinnými domy objekt ohleduplně na půdorysné ploše i výšce ztrácí. Výtvarné řešení vychází ze snahy navrhnout jednoduchou, ale elegantní architekturu. Bílé hmoty domu jsou doplněny pouze šedými plochami, které uklidňují mírné nepravidelnosti ve členění fasád okny. Jinak pravidelné rozmístění těchto skupin oken dále oživuje lehce se odchylující osazení balkonů. Tuto základní kompozici doplňují zabarvené plochy skleněných zábradlí. Dům sám o sobě je zajímavý hrou s vlastní hmotou, která je vertikálně proříznuta a vzniklé nestejné poloviny jsou výškově odskočeny. Klínovitý půdorys a výrazné členění okolního terénu pak dokončují atraktivní kompozici navrženého domu. V úrovni nejnižšího podlaží se nacházejí opěrné zdi parkovacích ploch, které jsou navrženy z pohledového betonu. Spolupráce: ing. arch. Zdeněk Dvořáček (stavební čásr, vizualizace), ing. Dagmar Gálová (stavební část), ing. Lubomír Kosík,  ing.  ing. Zbyněk Holešovský (ZTI), Ivan Drápal (topení), Ivo Mach (VZT), Petr Červinka (EL),  ing. Moroslav Fabián (PBŘ), ing. Josef Novák (doprava).