Obytný soubor tvoří rodinné domy lemující páteřní komunikaci, která svým okružním charakterem prochází celým obytným souborem a kopíruje tvar pozemku. Umožňuje tak napojení domů po obou jejích stranách a využívá tak danou parcelu ideálním způsobem. Komunikace vytváří vnější pás domů po obvodu pozemku a vnitřní plochu pro dvě řady domů. Jedná se o samostatně stojící rodinné domy. Je navrženo více typů rodinných domů. Lze je rozdělit na dvě základní skupiny, domy o jedné bytové jednotce a domy o více bytových jednotkách. Druhé zmíněné zaujímají větší prostor, celou zástavbu tak oživují. Jednobytové domy mají totožnou základní dispozici, jen vzhledem k umístění na pozemek a orientaci ke světovým stranám se liší zrcadlovým převrácením. Tříbytové rodinné domy opět vychází ze společné koncepce, liší se pak v tom, jak reagují na osazení do terénu. Základním architektonickým prvkem domů je tvar přibližné krychle, která má dvě výchozí tváře - dřevený obklad a fasádu v bílé omítce. Ve většině případů se jedná o solitérní bloky, v případě tříbytových domů se základní kostky shlukují. Základní jednotka je však patrná i zde, hmota je narušena výrazným výřezem horní terasy. Jednotlivé hmoty domů jsou pak doplněny nepravidelným rozmístěním oken, která logicky reagují na vnitřní dispozici. Důležitým výrazovým prvkem jsou pak objekty garáží a přístřešků parkovacích stání. Ty se u jednotlivých domů liší jak tvarově, tak samotným typem. Objevují se přístřešky ve velikostech dle počtu aut, garáže, ale i kombinace obojího. Na těchto prvcích se objevují šikminy, které celému obytnému souboru dávají originální tvář a zároveň celou architekturu oživují a do poměrně strohého výrazu vkládají určitou nepravidelnost. Všechny tyto architektonické prvky spolu s osazením domů do svažitého terénu vytváří osobitý obytný soubor, který vkusně kombinuje jednoduchost samotných domů a hravost při jejich vzájemné kompozici. Rodinné domy typu A: vstup do domu tvoří zádveří, dispozice přízemí je dále dělena na dvě poloviny. Jednu tvoří společenská část (obývací pokoj, jídelna, kuchyň). druhou polovinu pak tvoří samostatné WC, koupelna a pokoj. Středem dispozice vede přímé schodiště, které zpřístupňuje horní podlaží. To je tvořeno dvěma dětskými pokoji, ložnicí a koupelnou. Ložnice má přístup do šatny. Rodinné domy typu B: přízemí je tvořeno dvěma bytovými jednotkami a schodištěm do horního podlaží, kde je navržen jeden byt. První z přízemních bytů je tvořen obývacím pokojem s kuchyní a jídelnou, ložnicí a koupelnou. Druhý byt obsahuje obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, dětský pokoj, ložnici, koupelnu a samostatné WC. Horní podlaží umožňuje umístění jedné bytové jednotky s velkou střešní terasou. Byt je dispozičně dělen na dvě části. První tvoří dva dětské pokoje, koupelna a WC. Druhou část tvoří kuchyň s jídelnou, obývací pokoj a ložnice se šatnou. Rodinné domy typu C vycházejí ze stejné koncepce jako domy typu B. Liší se vzájemným odskokem obou polovin i orientací ke světovým stranám z důvodu různého osazení na pozemku. Přízemí je tvořeno dvěma bytovými jednotkami a schodištěm do horního podlaží, kde je navržen jeden byt. První z přízemních bytů je tvořen obývacím pokojem s kuchyní a jídelnou, ložnicí a koupelnou. Druhý byt obsahuje obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, dětský pokoj, ložnici, koupelnu a samostatné WC. Horní podlaží umožňuje umístění jedné bytové jednotky s velkou střešní terasou. Byt je dispozičně dělen na dvě části. První tvoří dva dětské pokoje, koupelna a WC. Druhou část tvoří kuchyň s jídelnou, obývací pokoj a ložnice se šatnou. Spolupráce: ing. arch. Zdeněk Dvořáček (vizualizace), ing. Dagmar Gálová (stavební část), ing. Lubomír Kosík, ing. ing. Zbyněk Holešovský (ZTI), Ivan Drápal (topení), Ivo Mach (VZT), Petr Červinka (EL), ing. Moroslav Fabián (PBŘ), ing. Josef Novák (doprava).